Kočičí kolotoč

Kočičí kolotoč

Netradiční použití vzoru kaleidoskop

Klasický prošívaný patchwork z jemného batikovaného bavlněného Bali popelínu v tyrkysovém ladění barev o rozměru 165 x 165 cm.

Na začátku vzniku tohoto quiltu stál můj obdiv k velkým šitým projektům a dlouholetá záliba v patchworku. Až dosud jsem ale neměla úplně ideální pracovní podmínky ani odhodlání k realizaci tak velkého projektu.

Motivace mě vždy zaplavila, když jsem navštívila výstavu patchworku v Praze. Bylo tam mnoho k vidění a mě přitahovaly hlavně kombinované kreativní techniky. Fascinovaly mě nejvíce textilní obrazy s realistickými výjevy, klasický patchwork mi připadal technicky příliš jednoduchý. Když jsem ale stála u nějakého velkého quiltu, viděla jsem v něm úžasné množství hodin jednotvárně precizní práce, obdivovala jsem bezmezně tu vytrvalost a trpělivost, se kterou takové dílo vznikalo. A hlavně jsem pochybovala, že bych to také dokázala.

Obzvláště zajímavé mi přišly tématické soutěže. Sledovat totiž, jak si různi autoři se zadaným tématem kreativně poradili, bylo zábavné a velmi obohacující. Několik let jsem ve vyhlašovaných tématech nacházela hezkou inspiraci a zdroj vzdělávání.

Představa, že budu mít svůj vlastní velký quilt, mě rozčilovala a bylo pro mě otázkou času, kdy i já tuto výzvu přijmu. Nakonec jsem nalezla v tématech soutěžních kategorií i tu správnou motivaci a letos jsem svůj první velký quilt došila. Má 165 x 165 cm, převládá na něm tyrkysová barva a protože mi šlo hlavně o to, dílo určitě dokončit, nebyla jsem příliš kreativní a motiv vychází takřka výhradně ze vzoru osmidílného čtvercového kaleidoscopu.
 

Mnohotvárný vzor kaleidoskop

I když jsem se už během let seznámila s různými typy patchworkových bloků, kaleidoskop jsem ještě nešila a byla to pro mě novinka. Nastudovala jsem tedy tento design a pustila jsem se do návrhu. Už od začátku jsem věděla, že nepůjdu vyšlapanou cestou a kaleidoskop se pokusím pojmout netradičně. Hm, hm, jednoduchý čtvercový blok, takže já jdu do kruhu. Tvar mandaly miluju a i když by se dal nalézt pro kruhový tvar vhodnější vzor, blok kaleidoskopu jsem si pro to upravila. V úplném středu jsem zachovala osmidílný kaleidoskop a další vnější kruhy jsem z osmidílných bloků vyskládala do dvanáctiramenné mandaly. Blok jsem v každém kruhu musela zkosit jiným úhlem, aby vyšlo kolo a přitom dílky zůstaly zhruba stejně velké. Abych šila skutečně přesně, udělala jsem si nejprve celý návrh na počítači. Odtud jsem si pak mohla vytisknout šablony oblouků a zešikmených kaleidoskopů, abych ve výsledku sestavila velké ploché kruhy bez zvlnění.

 

Základní blok kaleidoskopu
Můj zkosený blok
Šablony oblouků

 

Tady je náhled mého prvotního návrhu a návrh, kdy jsem si do něj dosadila už skutečné vzory vybraných látek. Takovou přípravu jsem považovala za velmi důležitou. Když už to budu „celý rok” šít, tak nechci být nakonec překvapená, že to nevypadá, jako v mé hlavě nebo se dokonce v polovině práce rozhodnout, že jinak by to bylo lepší.

 

Nechtěla jsem riskovat, že bych se dostala do situace, kdy budu pracně prošívat několik tlustých vrstev a celá práce bude příliš hmotná a těžko s ní budu manipulovat, protože tuto zkušenost ještě nemám. Proto jsem hledala velmi lehké textilie, kde mi šlo hlavně o barevnost motivu. Okouzlil mě jemný batikovaný popelín Bali, který jsem našla v široké nabídce barev i drobných vzorů a dokázala jsem ho zkombinovat přesně podle svých představ.

Sestavit několik prvních kruhů šlo ještě na mém stole. Potom už jsem se spoléhala jen na šablony. Hodně jsem žehlila a stále jsem kontrolovala, jestli se mi výsledek nevlní. Rohy na pozadí mandaly jsem doplnila klasickým čtvercovým kaleidoskopem, kruh jsem pečlivě našila také podle šablony. Byla jsem spokojená. Když jsem odstavila v pracovně nábytek, celý motiv se vešel na podlahu, takže jsem měla šanci, že ho budu moci i dokončit. Sendvič jsem totiž musela prošívat od středu, takže po každém prošití kruhu šel quilt zase dolů na koberec, abych látku na zadní straně přihladila a přešpendlila.
 

 

Velmi jsem se těšila, až začnu prošívat ornamenty. Můj stroj má quiltovací funkce a na menší věci je velmi ráda používám. Velice rychle jsem ale zjistila, že k tomu nemám dobré podmínky. Bez přídavného pultíku ke stroji nebo bez zapuštění stroje do desky stolu nejsem schopná s tak velkým kusem pohodlně pohybovat, abych mohla volně prošívat. Snažila jsem se sice prošívání podle svých představ vytvořit, ale byla to frustrující práce, nedařilo se mi to tak rychle, abych to včas dokončila a nakonec jsem ty šišaté nepodarky vypárala.
 

Kde se tu pořád bere ta kočka?

Moje kočička zjevně také miluje kruhy. Jak si jinak vysvětlit, že sotva se otočíte, tak sedí přesně uprostřed. I když jsem od začátku šila mandalu, nakonec se to samo přejmenovalo.
„Co to šiješ? To je kolotoč?”, zeptal se Ríša, když viděl na mém stole už první sestavený kruh. Vytrvale to potom už nazýval kolotočem, i když jsem ho vždycky opravila.

Když jsem se dostala do fáze odstavování nábytku, šla jsem za ním a povídám: „Pojď se podívat na ten tvůj kolotoč.”
A šli jsme. Kočka leží uprostřed a natahuje packy. „Hele, to je kočičí kolotoč,” povídá a už to tak zůstalo, bylo to kouzelné.
Okamžitě mi v hlavě naskočil obrázek, jak si šílené kočky užívají na pouti na velkém řetízkáči. Zrealizovala jsem ho a přidala ho na rubovou stranu do signatury. Nyní quilt půjde na výstavu. To nevadí, že tam obrázek nikdo neuvidí. Já vím, že tam mé kočičky jsou a to mi stačí.
 


 

Žádné komentáře
Buďte první, kdo tento článek okomentuje.

Komentář smí přidat pouze přihlášený uživatel.