Více o značce

Vzpomínka, reminiscence

V dětství jsem zažila velkou podporu pro vlastní kreativní tvorbu ze strany babičky a maminky. S babičkou jsme celé víkendy sedávaly, vyšívaly jsme jak splašené a při tom si zpívaly. Maminka mě posadila ke stroji okamžitě, jakmile jsem dosáhla na šlapku. Vzpomínám si, že jako první jsem si ušila sukni na karneval z jejích starých šatů.

Již od malička jsem si však přála mít panenku, která by měla pas a vypadala jako opravdová ženská, aby se i na ni dalo šít podle normálních střihů. Fascinoval mě svět, kde se umí prolnout představivost s realitou a panenky pro to byly vhodný nástroj, protože zároveň jsem chtěla mít všechno skutečné. Dnes existují panenky, které jsou "dospělé", stejně jako jsme toužili být v dětství. Jsou dostupné a já je mám. Zároveň jsme si uchovali to kouzlo, které se na prahu dospělosti ztrácí, a ke svým hračkám se vracíme.